Recientemente, el entrenamiento del core ha ido ganando popularidad y, por lo tanto, están surgiendo diversas formas de entrenar el CORE o el sistema de estabilización profunda (HSSP). Existen diferentes opiniones y teorías sobre qué significan exactamente CORE y HSS/HSSP, qué músculos se incluyen bajo ellos y qué se debe entrenar realmente. Puedes encontrar recursos en internet que incluyen todos los músculos entre la pelvis y el pecho en el área CORE, otros son más modestos y otros agregan los músculos estabilizadores de la cadera, etc. Pero ¿cómo afrontar todo esto?

La pregunta importante es qué esperamos del centro del cuerpo, es decir, cuál es su función fisiológica original. ¿El concepto de centro del cuerpo debería limitarse únicamente a m? recto abdominal (músculo abdominal recto), cuya función principal es la flexión del tronco y ofrece una hermosa vista de nuestro elaborado "bun pan". ¿O es la función del núcleo del cuerpo proteger los órganos internos, estabilizar la columna lumbar y mantener una postura erguida? Ubiquemos el centro del cuerpo en la zona comprendida entre el pecho y la pelvis, es decir, el lugar donde la columna no está reforzada y los órganos internos no están protegidos por ninguna estructura ósea, como es el caso de la zona del pecho. La ausencia de un protector óseo sugiere que la función del núcleo no es simplemente la flexión y extensión del torso, sino que es una unidad funcional más compleja que implica la participación y cooperación de varios grupos musculares. Mencionaremos aleatoriamente algunas ventajas y desventajas de ambas opciones (es decir, un centro del cuerpo sano y funcional versus un centro donde el músculo recto del abdomen es dominante) en la siguiente tabla, donde comparamos las reacciones del Sr. Zdravostředný y el Sr. Buchtychtěl a los aspectos mencionados. El Sr. Saludable trabaja correctamente con su core, por lo que todos sus músculos abdominales realizan su función fisiológica en el momento adecuado y en cooperación entre sí. En cambio, el señor Buchtychtěl hace ejercicios abdominales, es decir, fortalece el músculo recto del abdomen, y los demás músculos del core están débiles porque para él son una pérdida de tiempo y supuestamente no son visibles:

CENTRO DEL CUERPO

Matej Hodoušek / 9 de abril de 2018

Analicemos la tabla línea por línea y expliquemos las reacciones de ambos caballeros. Es evidente que el señor Buchtychtěl está trabajando duro para tener un m. bien desarrollado. recto abdominal y de esta manera atrajo la atención de quienes lo rodeaban. Sin embargo, de la reacción del señor Zdravostředný se puede concluir que su situación tampoco es tan mala. Si tenemos los músculos abdominales oblicuos activos, eso también es visible. Además, en un abdomen sano todos los músculos trabajan en colaboración entre sí, y así se desarrolla el recto abdominal en el Sr. Zdravostředný. Además, los músculos abdominales oblicuos, a través de su actividad, empujan al músculo recto del abdomen hacia la superficie. Los músculos centrales funcionales también garantizan una postura correctamente erguida, lo que es un signo de confianza en uno mismo para quienes te rodean y también es visible en tu vestimenta. Por el contrario, una m sobrecargada. El recto abdominal y la disfunción del core del señor Buchtychtěl pueden provocar diversas curvaturas patológicas de la columna vertebral, por lo que el señor Buchtychtěl, sin saberlo, se vuelve "sin columna vertebral". Además, sus "bollos" sólo son visibles cuando se quita la ropa o se arremanga la camisa, lo cual resulta bastante poco práctico para la vida cotidiana.

Figura 1 Diagrama de los músculos HSS que forman la prensa abdominal (fuente: http://prosiatotalhealth.ca)

Bolest spodní části zad (nejčastěji v bederní oblasti) je velmi častým problémem všech, kteří mají nefunkční střed těla. V tomto případě jde o dysfunkci svalů vytvářejících tzv. břišní lis. Jsou to 4 svalové skupiny, které se podílejí na vytvoření pevného válce chránícího naše orgány a bederní páteř. V dutině břišní se zvyšuje hydrostatický tlak pohybem bránice, některá vlákna bránice jsou přímo propletena s příčným svalem břišním, který nás obepíná jako široký pás, multifidi zajišťují intervertebrální (meziobratlovou) stabilizaci a zespodu drží váhu celého systému svaly pánevního dna. Pokud vše funguje správně, pak nám tyto svaly vytvoří v břiše jakýsi nafouknutý míč, který nás stabilizuje před i v průběhu každého pohybu a výrazným způsobem snižuje kompresní tlak na meziobratlové disky (Kapandji 1974). O proti tomu funkce středu těla pana Buchtychtěla je naprosto odlišná. Jeho střed funguje pouze na principu flexe a extenze a to tím nejjednodušším způsobem, kdy flexi obstarává přímý sval břišní a extenzi dlouhé vzpřimovače páteře (mm. erector spinae). V tomto systému tedy taháme za dva provázky stejným směrem na obou stranách. Bederní páteř nemá žádný prostředek dekomprese a meziobratlové disky jsou tak vystaveny extrémnímu napětí. Bederní obratle se navíc vlivem nedostatečné stabilizace dostávají vůči sobě do krajních poloh, kde je na ně vyvíjen tlak a tím se vytváří patologické křivky páteře. Celý tento efekt výrazně zvyšuje riziko výhřezu meziobratlového disku.

Bloky zádového svalstva zná pan Buchtychtěl také velmi dobře. Ačkoli se nemusí jednat o bloky v bederní oblasti, i tak mohou mít původ v nefunkčním středu. Bránice, která obstarává přibližně 60 % nádechu, je také součástí středu, a to součástí velmi významnou. Pokud je funkce bránice špatná, dochází k přebírání nádechové funkce jinými svaly (pomocné inspirační svaly), které se nacházejí v oblasti hrudníku. Ty se pak přetěžují a následkem toho v nich vznikají kontraktury (Kolář 2007).

Jak je vidět z tabulky, pan Buchtychtěl má potíže s trávením téměř všeho, co pozře. Jeho střed je formován pouze k ohýbání v sagitální rovině (předklon, záklon). Ostatní pohyby jako lateroflexe či rotace on už raději zcela vynechal. Vždy se mu při tom něco skřípne a hlavně u toho nevypadá dobře. Jeho střed není stabilní a tím pádem nemůže být ani správně mobilní, je pouze nestabilní. Na jeho vnitřní orgány nepůsobí vnější podněty v podobě aktivity posturálního svalstva, a tím přichází o masáž, která aktivuje peristaltiku střev a povzbuzuje hladké svalstvo trávicích orgánů. Svou aktivitou nám posturální svalstvo v oblasti středu navíc udržuje trávicí orgány na svém místě, a ty tak mohou fungovat na 100 % (Fu-Bing 2004).

U potíží s inkontinencí je problém o něco izolovanější a jednodušší. Pánevní dno spadá do skupiny svalů vytvářejících nitrobřišní tlak, jak je vidět z obrázku 1. Jednoduše řečeno vytváří špunt, který drží uvnitř vše to, co uvnitř být má, a otevírá se jen tehdy, když mu to my sami dovolíme. To vše se děje pouze, pokud je pánevní dno funkční, tedy dostatečně silné a pružné. Při sledování ženské populace byl zaznamenán průběžný nárůst žen trpících inkontinencí o 16 % během jedenáctiletého období (Ebbesen et al. 2013). Hlavní příčinu vedoucí k inkontinenci lze přisuzovat dysfunkcím svalů pánevního dva (Langoni et al. 2014). Cílenou prací se středem těla lze svaly pánevního dna nejen posilovat a zpevňovat, ale také uvolňovat. Tyto svaly jsou v bezprostředním kontaktu s pohlavními orgány, které tak udržují ve správné pozici a dávají jim potřebnou volnost. Dysfunkce těchto svalů proto vedou ke zhoršení funkce pohlavních orgánů s dopadem na sexuální život (Rosenbaum a Owens 2008) a plodnost člověka (Manzo et al. 2000). Nenechte se mýlit, práce s pánevním dnem není zdaleka jen „pro holky“. Některé techniky práce s pánevním dnem jsou výbornou prevencí problémů s prostatou a jsou doporučovány všem mužům nad 30 let věku.

Je jasné, že mezi oběma výše uvedenými pány existuje celá řada případů, u nichž se vyskytují jen některé z potíží uvedených v tabulce 1. Tito lidé mohou mít jen částečnou dysfunkci některých svalů, a proto netrpí tolik, jako pan Buchtychtěl. Stejně tak je početná skupina těch, kteří nemají se smýšlením pana Buchtychtěla nic společného, a přesto se u nich vyskytují uvedené potíže. Nefunkční střed těla lze totiž získat nejen přetěžováním jedné svalové skupiny oproti druhé, ale také celkovou neaktivitou, která je stále častějším fenoménem u části populace se sedavým zaměstnáním. Také existuje velmi početná skupina lidí, kteří netrpí žádným z uvedených potíží, a přesto jejich střed těla neplní svou funkci správně. U této skupiny je pak jen otázkou času, kdy se projeví některý z problémů.

Jednoznačně si tedy můžeme říci, že práce se středem těla by měla být komplexní činností, která aktivuje nejen povrchovější vrstvy svalů, ale že by měly být osloveny především ty nejhlubší svalové struktury, abychom docílili správné funkce vnitřních orgánů, zajistili bezpečí pro bederní páteř a udržovali vzpřímené držení těla, které s sebou nese mnoho dalších benefitů pro zdraví celého těla.

Poznámka autora:

„Jakákoli shoda jmen s reálnými postavami je čistě náhodná.“

Použitá literatura:

Ebbesen, M.H., Hunskaar, S., Rortveit, G. and Hannestad, Y.S., 2013. Prevalence, incidence and remission of urinary incontinence in women: longitudinal data from the Norwegian HUNT study (EPINCONT). BMC urology, 13(1), p.27.
Fu-bing, Q.I.U., 2004. Effects of Yoga to the Functions of Psychology and Physiology [J]. Journal of Shandong Physical Education Institute, 5, p.020.
Kapandji, I. A. 1974. The Physiology of the Joints, vyd. 2., Churchill Livingstone, 251 s. ISBN 0-443-01209-1
Kolář, P. 2007. Vertebrogenní obtíže a stabilizační funkce páteře - terapie. Rehabilitace a fyzikální lékařství, roč. 14., č. 1, s. 3-17. ISSN 1211-2658.
Langoni, C.D.S., Knorst, M.R., Lovatel, G.A., Leite, V.D.O. and Resende, T.D.L., 2014. Urinary incontinence in elderly women from Porto Alegre: its prevalence and relation to pelvic floor muscle function. Fisioterapia e Pesquisa, 21(1), pp.74-80.
Manzo, J., Vazquez, M.I., Cruz, M.R., Hernandez, M.E., Carrillo, P. and Pacheco, P., 2000. Fertility ratio in male rats: effects after denervation of two pelvic floor muscles. Physiology & behavior, 68(5), pp.611-618.
Rosenbaum, T.Y. and Owens, A., 2008. Continuing Medical Education: The Role of Pelvic Floor Physical Therapy in the Treatment of Pelvic and Genital Pain‐Related Sexual Dysfunction (CME). The Journal of Sexual Medicine, 5(3), pp.513-523.
http://prosiatotalhealth.ca